Obsah
logo Sokol Sokolská župa Dr. Jindry Vaníčka logo Sokol
Navigation: Historie | Slety | Předsednictvo | Jednoty | Všestrannost | Sporty | Ústřední škola ČOS | Nástěnka - Aktuality | Formuláře | Fotogalerie

Aktuality

Předmluva

Vážení přátelé,

vítáme Vás na stránkách Sokolské župy Dr. Jindry Vaníčka.

Ze 43 žup v České obci sokolské patří naše župa k jedné z největších. Župa má mnoholetou tradici. Vychovala mnoho generací a její členové se se ctí vyrovnali se všemi historickými zlomy.

Do Sokola mají přístup ke cvičení a sportování všichni bez rozdílu věku, tělesné zdatnosti, či postavení. Při promýšlení programu Sokola, výraznou inspirací byla starořecká kalokagathia - ideál výchovy usilující o harmonické sepjetí tělesných i duševních hodnot. Cvičením se v lidech pěstovaly určité vlastnosti, jako sebeovládání, vůle, vytrvalost, spolehlivost, dochvilnost, přesnost, ale také vědomí, že je potřeba pomoci slabším nebo dát někomu oporu, poskytnout mu ochranu. V sokolské činnosti se od začátku projevovala snaha o výchovu k demokracii.

Ideály zakladatelů Sokola platí dodnes. I tato doba potřebuje kvalitního člověka, jehož tělesná, mravní a intelektuální stránka bude harmonicky vyvinuta.

Nevzpomínáme jen na minulost, ale uvědomujeme si, že Sokol musí nabízet zejména mládeži to, co ji zajímá - tedy vedle sokolské všestrannosti také sporty, včetně sportů nových. Sokol chce být moderní sportovní organizací.

A právě o tom všem dění v naší župě Vás chceme na našich stránkách informovat.

^ TOP

Sokolské osobnosti spjaté s Brnem

I těm, kteří toho mnoho o Sokole nevědí, jsou známa jména zakladatelů Miroslava Tyrše a Jindřicha Fűgnera. Tentokrát bychom Vás rádi seznámili s těmi, kteří jsou nějakým způsobem spjati s našim krajským městem Brnem.

Jan Máchal (1864-1924). Ve své rodné Třebíči se stal, již jako začínající učitel, hlavním cvičitelem v tamní sokolské jednotě. Pořádal výlety, propagoval sokolskou myšlenku. Vedl moravskou výpravu na IV. všesokolský slet. Stal se prvním náčelníkem Moravsko-slezské obce sokolské, později i prvním náčelníkem České obce sokolské. Na základě svých znalostí, praxe i teoretických vědomostí byl jmenován inspektorem tělocviku a později i docentem teorie a systematiky tělocviku na Masarykově univerzitě. Od roku 1925 nese jedna z brněnských sokolských žup jeho jméno.

JUDr. Jindřich Vaníček (1879-1934) - legendární náčelník České obce sokolské a rytíř čestné legie. Zavedl do Sokola sporty. Sám aktivně provozoval veslování, tenis, šerm, box, závodně plaval. Pořádal cvičitelské školy, přispěl k rozvoji tělocviku na školách a v armádě. Kolem 28. října 1918 v Praze organizoval Národní stráž a v roce 1919 pak vojenskou pomoc 4 sokolských praporů na Slovensku proti akci Maďarů. V letech 1919 až 1927 působil na Ministerstvu národní obrany. Vedl 6 sokolských sletů. Od roku 1934 nese druhá brněnská župa jméno Sokolská župa Dr. Jindry Vaníčka.

Jan Gajdoš (1903-1945) byl od útlého mládí nadšeným cvičencem židenického Sokola. V dorosteneckém věku byl talentovaným lehkým atletem, lyžařem, krasobruslařem, skokanem do vody, hráčem házené a vynikajícím brankářem v kopané za SK Židenice. Při vstupu do Sokola se jeho hlavní zálibou stal nářaďový tělocvik. Vzhledem k svému talentu přestoupil do Sokola Brno I, kde měl větší možnost růstu. V roce 1928 na olympiádě v Amsterodamu se podílel na zisku stříbrné medaile pro družstvo ČSR. Několikrát se stal přeborníkem ČOS v gymnastice, následně i Americké obce sokolské, když působil jako cvičitel v Chicagu. Následovaly úspěchy na mezinárodním soutěžích: v roce 1930 v Lucemburku, v roce 1931 v Paříži, 1932 v Praze, 1934 v Budapešti a v roce 1936 na olympiádě v Berlíně. Vrcholem závodnické dráhy Jana Gajdoše bylo dosažení mety nejvyšší - titulu mistra světa na XI. závodech Mezinárodní tělocvičné federace v Praze při X. všesokolském sletu v roce 1938. Stejný titul dosáhlo i šestičlenné družstvo ČSR, sestavené ze závodníků ČOS. Závodilo se na hrazdě, bradlech, kruzích, na koni, v prostných, ve skoku vysokém, ve vrhu koulí a v běhu na 100 m. Jan Gajdoš vždy bojoval za čest sokolského družstva a ČSR. Nikdy neměl na mysli pouze vlastní slávu, prospěch nebo popularitu. Měl velké plány, že po ukončení své závodní činnosti bude všechny své zkušenosti a poznatky předávat mladým cvičencům v Sokole. Německá okupace všechny plány zhatila. Středoškolský profesor tělocviku, sokol, vlastenec a vzácný člověk Jan Gajdoš se aktivně zapojil do sokolského odbojového hnutí (ve skupině JINDRA). V lednu 1944 byl zatčen gestapem, vězněn (celkem 17 měsíců) nejprve v Kounicových kolejích v Brně, pak ve Vratislavi. Ke konci války po pověstném transportu smrti do Cvikova v Sasku prodělal 3x zápal plic, měl metastázovanou rakovinu nohy. Po osvobození americkou armádou byl těžce nemocný převezen do vlasti. Na následky krutého nacistického věznění zemřel Jan Gajdoš ve věku nedožitých 42 let. Na židenickém hřbitově byl uložen na čestné místo se všemi sokolskými poctami. Ulice, na které od roku 1908 dodnes stojí sokolovna, ve které Jan Gajdoš začínal cvičit, byla na jeho počest v roce 1946 přejmenována na ulici Gajdošovu. Bratr Jan Gajdoš patřil ve své době mezi nejlepší a nejvšestrannější gymnasty světa a jeho jméno zůstane trvale spojeno s historií sokolského hnutí.

Vladimír Menšík (1929-1988). Prvopočátek sportovní a kulturní činnosti Vladimíra Menšíka v Sokole Brno IV zasahoval do období před 2. světovou válkou a skrytě pokračoval i během ní. Jeho hlavní aktivity začaly po květnu 1945. Zapojil se do všestranné obnovy Sokola Brno IV. Cvičil jako dorostenec, později jako člen, nacvičoval prostná na XI. všesokolský slet. Pomáhal s vedením žáků, vedl družstvo na letním táboře žáků a dorostenců v Pasekách u Valašských Klobouk. V tomto prostředí se plně projevil jeho neodolatelný humor, barvité vyprávění a tam se stal hlavní postavou sokolských společen-ských akcí. Aktivně hrál českou házenou, účastnil se atletických soutěží. Jeho mimořádný vztah ke kultuře se projevil zapojením do souboru písní a tanců, který vedl br. A. Pištělák. Ani po odchodu do Prahy, tento populární a všemi milovaný herec, nezapomínal na svou sokolskou jednotu a rád se vracel.

Sportovní gymnasta Zdeněk Růžička (1925). V letech (1947-1957 byl v reprezentačním družstvu sportovních gymnastů ČSR. Účastník OH v Londýně (1948), Helsinkách (1952). Melbourne (1956), MS v Římě (1954) a ME ve Frankfurtu (1955). Třikrát byl absolutní mistr ČR ve sportovní gymnastice a je mnohonásobný mistr ČR na jednotlivých nářadích. Po ukončení aktivní činnosti se věnoval mládeži, vychoval řadu gymnastů na úrovni státní reprezentace. Za jeho činnost mu byla udělena stříbrná medaile ČOS. V roce 1998 byl uveden do Síně sportovní slávy MM Brna, Český olympijský výbor (ČOV) mu udělil cenu Fair play.

PhDr. Matylda Růžičková (1933). Jako členka reprezentačního družstva sportovních gymnastek se zúčastnila tří olympiád (Helsinki, Melbourne, Řím). Získala stříbrnou a bronzovou olympijskou medaili a stříbrnou medaili z MS v Moskvě. Během své závodní činnosti se zúčastnila deseti Mistrovství ČSR, kde vybojovala mnoho titulů na jednotlivých nářadích. V současnosti je činná v předsednictvu Jihomoravského kraje a v Českém klubu olympioniků. V roce 2000 byla uvedena do Síně sportovní slávy MM Brna.

Věra Růžičková (1928). V roce 1946 byla vybrána do předolympijské přípravy sokolského družstva žen ve sportovní gymnastice. Na OH v Londýně získalo naše družstvo zlaté medaile. Po zanechání závodní činnosti se věnuje výchově mládeže. Pracuje v odboru sportu ČOS a zastává funkci místostarostky zahraničního Sokola. V roce 1998 byla uvedena do Síně sportovní slávy MM Brna.

^ TOP

^ TOP

Krátká historie Sokolské župy Dr. Jindry Vaníčka

V návaznosti na iniciativu Dr. Miroslava Tyrše zakládat české tělocvičné spolky se snaha organizovat český společenský a tělovýchovný život začala šířit i na Moravě. V Brně ovládaném německým magistrátem nebyla situace tak příznivá jako v Praze. Počátky české tělovýchovy v Brně jsou spojeny s rokem 1862 a se jménem Dr. Jana Helceleta. Od roku 1868 už je zde Tělocvičná jednota Sokol v Brně. U jejího zrodu stáli Josef Fanderlík, JUDr. Ctibor Helcelet, Jan Hlávka a další. Po přechodu na župní zřízení, postupným oddělením jiných žup, z původní Rastislavovy župy, vznikly v roce 1913 na Brněnsku dvě samostatné sokolské župy - současná župa Jana Máchala a naše - Sokolská župa Dr. Jindry Vaníčka. Ta nese (od roku 1934) své jméno po náčelníkovi ČOS JUDr. J. Vaníčkovi.

JUDr. Jindřich Vaníček - legendární náčelník ČOS a rytíř čestné legie zavedl do Sokola sporty. Sám aktivně provozoval veslování, tenis, šerm, box, závodně plaval. Je autorem mužského cvičebního úboru. Pořádal cvičitelské školy, přispěl k rozvoji tělocviku na školách a v armádě. 28. října 1918 v Praze organizoval Národní stráž a v roce 1919 pak vojenskou pomoc 4 sokolských praporů na Slovensku proti akci Maďarů. V letech 1919 až 1927 působil na Ministerstvu národní obrany. Vedl 6 sokolských sletů.

^ TOP

Nepříznivá období a obnova činnosti

V době svobodné existence Sokola žila župa aktivním životem. Ani v krizových letech naší historie a totalitních režimech (první světová válka, nacistická okupace, období komunistické vlády) se Sokolové nezpronevěřili základním sokolským myšlenkám.

Většina našich jednot obnovila svou činnost v roce 1990 - 1991. V současnosti má župa 40 jednot, 9 194 členů. Členové cvičí v sokolské všestrannosti (5 814 členů) a provozují 30 druhů registrovaných sportů (3 329 členů).

Zájmová tělovýchova a nesoutěžní sporty jsou soustředěny v odborech sokolské všestrannosti, kde probíhá zájmové cvičení od rodičů s dětmi, žactva, dorostu, dospělých a seniorů (včetně věrné gardy).

Registrované sportovní oddíly soutěží v městských, krajských i celostátních soutěžích. Mimořádných výsledků dosahují krasojezdci TJ Sokol Řečkovice, moderní gymnastky a členové oddílů Rock and roll Sokola Královo Pole a cvičenci a cvičenky na trampolínách ze Sokola Komárov.

^ TOP

Významní členové naší župy

Jan Gajdoš
Jan Gajdoš se narodil 27. 12. 1903. Od útlého mládí byl nadšeným cvičencem židenického Sokola. V dorosteneckém věku byl talentovaným lehkým atletem, lyžařem, krasobruslařem, skokanem do vody, hráčem házené a vynikajícím brankářem v kopané za SK Židenice. Při vstupu do Sokola se jeho hlavní zálibou stal nářaďový tělocvik. V roce 1923 poprvé zastupoval svou mateřskou jednotu - Sokol Brno Židenice na mezinárodních závodech v Praze. Vzhledem k jeho talentu přestoupil do Sokola Brno I., kde měl větší možnost růstu. V roce 1928 na olympiádě v Amsterodamu se podílel na zisku stříbrné medaile pro družstvo ČSR. Několikrát se stal přeborníkem ČOS v gymnastice, následně i Americké obce sokolské, když působil jako cvičitel v Chicagu. Následovaly úspěchy na mezinárodním soutěžích: v roce 1930 v Lucemburku, v roce 1931 v Paříži, 1932 v Praze, 1934 v Budapešti a v roce 1936 na olympiádě v Berlíně. Vrcholem závodnické dráhy Jana Gajdoše bylo dosažení mety nejvyšší - titulu mistra světa na XI. závodech Mezinárodní tělocvičné federace v Praze při X. všesokolském sletu v roce 1938 v Praze. Stejný titul dosáhlo i šestičlenné družstvo ČSR, sestavené ze závodníků ČOS. Závodilo se na hrazdě, bradlech, kruzích, na koni, v prostných, ve skoku vysokém, ve vrhu koulí a v běhu na 100m.
Jan Gajdoš vždy bojoval za čest sokolského družstva a ČSR, nikdy neměl na mysli pouze svou slávu, prospěch nebo popularitu. Měl velké plány, že po ukončení své závodní činnosti bude všechny své zkušenosti a poznatky předávat mladým cvičencům v Sokole. Německá okupace všechny plány zhatila. Středoškolský profesor tělocviku, sokol, vlastenec a vzácný člověk Jan Gajdoš se aktivně zapojil do sokolského odbojového hnutí (ve skupině JINDRA). V lednu 1944 byl zatčen gestapem, vězněn (celkem 17 měsíců) nejprve v Kounicových kolejích v Brně, pak ve Vratislavi. Ke konci války po pověstném transportu smrti do Cvikova v Sasku prodělal 3x zápal plic, měl metastázovanou rakovinu nohy. Po osvobození americkou armádou byl těžce nemocný převezen do vlasti. Na následky krutého nacistického věznění zemřel Jan Gajdoš 19. listopadu 1945 ve věku nedožitých 42 let. Na židenickém hřbitově byl uložen na čestné místo se všemi sokolskými poctami.

Ulice na, které od roku 1908 dodnes, stojí sokolovna, ve které Jan Gajdoš začínal cvičit byla na jeho počest v roce 1946 přejmenována na ulici Gajdošovu.
Bratr Jan Gajdoš patřil ve své době mezi nejlepší a nejvšestrannější gymnasty světa a jeho jméno zůstane trvale spojeno s historií sokolského hnutí.
Vladimír Menšík
I když prvopočátek sportovní a kulturní činnosti Vladimíra Menšíka v Sokole Brno IV zasahoval do období před 2. světovou válkou a skrytě pokračoval i během ní, jeho hlavní aktivity začaly po květnu 1945.
Zapojil se do všestranné obnovy Sokola Brno IV. Cvičil jako dorostenec, později jako člen, nacvičoval prostná na XI. všesokolský slet. Pomáhal s vedením žáků, aktivně hrál českou házenou, účastnil se atletických soutěží.
Jeho mimořádný vztah ke kultuře se projevil opětným zapojením do souboru písní a tanců, který vedl br. A. Pištělák.
V letech 1946 a 1947 vedl družstvo na letním táboře žáků a dorostenců v Pasekách u Valašských Klobouk. V tomto prostředí se plně projevil jeho neodolatelný humor, barvité vyprávění a tam se stal hlavní postavou našich sokolských společenských akcí.
I po mnoha letech se k nám rád několikrát vrátil na setkání pamětníků a my na něj rádi vzpomínáme.

Vzpomínka na Slet 1948

Vzpomínka na Všesokolský slet v roce 1948